Postřehy z Laosu

Ihned po překročení thajsko-laoské vesnice je vidět velká změna. Člověk na první pohled pozná, že se dostává do jiného světa - že země civilizované a vyspělé, do země zaostalé, chudé a po všech směrech rozvojové. Je to znát už při překonávání řeky Mekong, označující v místech kde jsme ji překročili thajsko-laoskou hranici. Nekoná se zde žádný velký trajekt, žádná pravidelná kyvadlová doprava, jak by člověk u tak významného dopravního uzlu mohl očekávat. Jen několik osamělých převozníčku s malinkými lodičkami typu kanoe, kteří jsou ochotni za pár drobaku převézt ojedinělého poutníka na druhý břeh bahnité řeky.

Změna je vidět i na samotném břehu řeky - na laoské straně je zcela nezpevněný, bez přístavu, mol či promenád. Je to prostě jen hliněný břeh řeky, tak jak jej příroda stvořila. Z loďky na laoskou půdu vyskakujete přímo do bláta.