Konec? - ale kdeže!
Ačkoliv od našeho návratu do staré dobré domoviny již uplynulo přes týden a my se nemůžeme nabažit všech vymožeností, požitků a luxusu, jenž nám naše vlast skýtá, v žádném případě to neznamená, že bude tento cestovní blog opuštěn a zanedbán. Naopak! Protože se nám ten skluz v psaní článků za přicházejícími zážitky, který jsme nabrali v Indonésii, v průběhu cesty ani přes urputnou snahu nepodařilo dohnat, znamená to, že mám pro vás v záloze ještě nejeden zajímavý a doposud nepopsaný zážitek. A protože jsem pevně rozhodnut články dopsat ještě než mně zcela pohltí zdejší pracovní tempo a rutina každodenního života v Česku, můžete se těšit ještě přinejmenší na článečky z následujících lokalit:
Posledni fotky
Užíváme si sladkého domova i české kuchyně a na cestu vzpomínáme už jen nad fotkami. Kdo by si chtěl prohlédnout záběry z Jordánska a Egypta, tak jsou připravené v našem fotoalbu.
Zaver cesty v Egypte
Tak se nam to chyli ke konci! Poslednich pet dni travime v Kahire a zalykame se zdejsim smogem, nasavame prehrsle faraonskych atrakci a zajidame to kosary (ryze s nudlema, cockou a osmahlou cibulkou) a tamijou neboli falafelem (lusteninove karbanatky v arabskem chlebu). Oproti tomu, s cim jsme se museli spokojit v zapadoegyptske pousti, je to nepochybne pokrok. Ovsem jakym zpusobem my se tesime na ceskou kuchyni, to nelze ani vypovedet! O pivu ani nemluve...
Neda se nic delat, ale ackoliv nemame radi klise, musime preci jen konstatovat, ze jedna z nejhlubsich pravd, ktere clovek na cestach nalezne, je "vsude dobre, doma nejlepe!".
Mozna se to zda divne. Malokdo je rad ze mu dovolena nebo poznavaci cesta konci, nemluve o ceste svatebni, ale u nas tomu tak opravdu je! Videli jsme co se videt dalo a tesime se domu na ceskou kotlinu tak jako nikdy!
Uz at jsme doma!